hlavní
návod
cheaty
screenshoty

rozhovory
rozhovor s vývojářem
rozhovor s hráčem

zbraně
americké
vietcongské

spřátelené weby
mavajave
call of duty
warcraft 3
cc generals zero hour
UT2004

referáty
fosilni paliva

autor Honza

Od chvíle, kdy jsme se v družném partnerství s nepostradatelnou M-16 poprvé zanořili do hustých křovin Vietnamské džungle a okusili na vlastní kůži strach z žáru krutých bitev, uplynula již nějaká doba a my, dávno otrlí veteráni pokrývající pažby svých zbraní zářezy za každého prokazatelně mrtvého nepřítele, jsme netrpělivě čekali na pokračování. K tomu nakonec opravdu došlo a datadisk Fist Alpha na sebe naštěstí nenechal čekat dobu delší, než nezbytně; nutnou.

Pro případ že původní Vietcong někdo z vás nezná povídat si budeme o válečné 3D akci, kterou mají na svědomí všem hráčům snad notoricky známé týmy Pterodonu a Ilusions Softworks. O její hlavní náplni, potažmo historické i zeměpisné lokalizaci, nemůže být doufám na základě již výše napsaného žádných pochyb opět tedy povedete svou jednotku vstříc neznámým a nebezpečným hlubinám pralesa, kde každá drobná nepozornost předznamenává smrt z rukou ve skalách ukrytého snipera. A již na začátku nalezneme také první originální prvek tohoto datadisku, protože pozor, překvapení - zahrajete si za postavu seržanta Warrena Douglase, o kterém díky minulému příběhu již dobře víte, že nakonec tak jako zemře.

Milovníci happyendů zamáčknou slzu, my ostatní se můžemeškodolibě radovat. Přestože by de facto mělo jít o pokračování, vlastní děj je tímto situován do období před příletem Steve R. Hawkinse (titulní hrdina Vietcongu) a odehrává se tudíž v minulosti oproti původní hře. Další a poslední novou postavou je - alespoň pro několik prvních úkolů - stopař Nguyen Nham. Ke konci se již ve vašem týmu budou vyskytovat pouze jména notoricky známá, tedy Joe Crocker, P.J. Defort atd.

Nová kampaň

Díky častějším video-předělům vzniká v celkovém počtu nových singleplayer misí poněkud chaos, takže se v tomto ohledu spokojíme s oficiálním údajem zmiňujícím číslo sedm, které se dále může ovšem zvětšovat/zmenšovat úměrně vašemu názoru na to, co všechno vlastně každou jednu konkrétní misi tvoří. Tak jako tak, celkový čas nutný k dokončení nepatří zrovna k těm nejdelším a leckde mi přišel být i trochu natahovaný - například zbytečně dlouhými pochody, během kterých se toho zase až tak moc neděje (osobně doporučuji pozorovat pro zabavení se poletující pestrobarevné motýlky, či jiné zástupce fauny).

 

 

V tomto ohledu mě poněkud konsternoval už průběh první mise (záchrana sestřeleného letce), kdy mě v jisté fázi stopař po potvrzení rozkazu „hledej pilota“ sebevědomě vlekl džunglí k vraku letadla, u kterého byl ukryt jeden z nepřátel a teprve po jeho likvidaci si celou záležitost rozmyslel a vydal se zase směrem opačným. Když už jsem jednou u popisu pracovní náplně, rovnou uvedu, že se postupně dočkáte i bitvy o chrám, prolézání podzemí (zábava na delší dobu), obrany tábora a dalších podobných zpestření všedního dne profesionálního vojáka. Na datadisk celkem slušné, ne? Dojde znovu i na útok ze vzduchu, nejvíce však odolnost vašich nervů prověří závěr, který klade značný důraz na tichý pohyb terénem a nenápadnou likvidaci protivníků a kdy se největší prioritou stává nevyvolat předčasně poplach – tady by možná bývalo stálo za to i trošku ubrat. Orientace v terénu není nijak složitá, obvykle vás na správnou cestu navádí přímo struktura levelu, k dispozici je i mapa nebo již zmiňované služby vašeho stopaře. I to má mj. za následek, že v případě skutečně intenzivního hraní lze kampaň Fist Alphy uzavřít tak za jeden - dva dny a to není opravdu mnoho. Takže se nabízí otázka co dál. Pro její vhodné zodpovězení se mi asi nejvíce zamlouvá zmínka o variantě misí samostatných, kdy si vyberete mapu, stranu konfliktu, počet agresorů i členů ve vlastní skupině a s vhodnou výzbrojí vyrazíte do akce – na nějaké questy tentokrát zapomeňte, jde pouze o jeden velký masakr, který vám dá i na normální obtížnost slušně zabrat. Prakticky totéž v bleděmodrém je samostatná bitka, jen s tím rozdílem, že jednotlivé úseky, ze kterých můžete volit, se zde budou odkrývat až v závislosti na tom, jestli tyto napřed dokončíte přímo v kampani - a právě tady již také bude jejich finální počet vyšší než sedm. Otázku jak dlouho vás bude bavit hrát znovu to stejné, byť se zajímavými inovacemi, které umožňuje právě i volba vlajky (za Vietnamce začínáte obvykle na jiných pozicích, než za Američany), ponechám ke zodpovězení každému z vás, u mě osobně to však příliš dlouho nebylo.

 

Zapomenout nesmím ani na trénink, který se již tradičně u válečných titulů Ilusions Softworks stává velmi zábavnou součástí hry a navíc v rámci čtyř sekcí prověří široké spektrum vašich schopností předtím, než naostro vyrazíte do akce – ale ruku na srdce, kdo by zkoušel Fist Alpha, aniž by si ještě předtím nezahrál Vietcong a to již minimálně proto, že datadisk ho ke svému chodu vyžaduje (podotýkám, že v případě Fist Alpha CZ to musí být taktéž verze česká).

Ve více se to lépe táhne

Uprostřed pralesa pocítíte největší strach v noci. V té době němé houštiny ožívají neznámými zvuky a ze spánku vás vytrhávají nelidské skřeky. Někteří z nás preferují boj ve tmě před relativním klidem a neznámem, které nás obklopují přes den, minometné přestřelky před pozorováním stínů mohutných stromů a toho, co se snad skrývá mezi nimi. Jediným rozptýlením se stává pohled na překrásné nebe, poseté milióny hvězd…

Samostatnou kapitolkou je multiplayer a to nejen proto, že Vietcong po síti je záležitostí dokonce i progamingovou. Na co se tedy jeho příznivci mohou těšit? Pro dlouhá virtuální klání je k dispozici 8 nových území připravených na vzájemné měření sil, povětšinou pochopitelně přejatých ze singleplayeru. Dobrou zprávou je, že jsou uzpůsobeny více režimům hry, špatnou pak, že žádné nové módy se nekonají, i když podle manuálu je tomu naopak.

Zmíněný Turn Table je už totiž obsažen i v patchi 1.41, přesto ale ještě ve stručnosti uvedu jeho popis útočící tým se pokouší o obsazení určitého počtu vlajek, které současně slouží jako pozice respawnů jeho členů, oproti tomu tým bránící se jim v tomto snaží zabránit. Jakmile dojde k obsazení poslední vlajky, role se prohodí a po odehrání dvou kol získává bod ten z obou týmů, který získal vlajky pod svou kontrolu rychleji. Ať už se ale rozhodnete pro mód jakýkoliv, při dostatečně rychlém připojení k Internetu si můžete v klidu zaválčit až v 64 lidech současně a to již bude samo o sobě pro mnohé jistě dostatečným důvodem k vynechání snídaně, oběda i večeře.

Nová palebná síla

Ctitelé zbraní již určitě netrpělivě na tuto část čekají, takže nebudeme nic protahovat a přejdeme rovnou k rozborce. Prvním novým kouskem do sbírky se stává automatická puška M -14, využívaná - s namontovanou optikou - především jako kvalitní a přesná odstřelovačka. Z podobného soudku je i Sovětský Tokarev SVT1940, po roce 1940 dodávaný s PU optickým zaměřovačem. Starého dobrého známého bezpochyby reprezentuje samopal Sten MK II, který je v různé verzi a provedení k vidění snad v každé druhé válečné hře. Pokud je nepřátel více pohromadě, nenahraditelnou službu prokáže lehký kulomet Děgtjarev DP (zemi původu snad netřeba uvádět), disponující rychlostí střelby 550 ran za minutu.

Na samotný závěr jsem si nechal svůj oblíbený samopal Škorpion vz. 61, pocházející z domácích luhů a hájů. Věřte, že i přes své menší rozměry dokáže zblízka natropit slušnou paseku. Poslední vylepšení již jmenovaných - i starších miláčků - je bajonet (lze připevnit na hlaveň vybraných zbraní), který jsem ale osobně v akci prakticky nevyužil a spíše se držel klasického nože. Pozor, klávesa pro jeho nasazení není předem definována a je nutné si ji nastavit!

To je všechno?

Zájemce o různé historické údaje ohledně způsobu vedení boje v džungli snad alespoň částečně uspokojí deníky, které obsahují nejen řádky o vašich misích a nových úkolech, ale k vidění jsou právě třeba i skici různých typu pastí líčených v té době s elánem na příslušníky Americké armády etc. Grafické zpracování je v podstatě totožné s původním Vietcongem, žádné propastnější změny jsem nezaznamenal, snad u skinů jednotlivých postav.

Povětšinou je ale nejpodstatnější složkou zeleň, zeleň a ještě jednou zeleň ala Ptero-Engine II. Vše samozřejmě s možnosti ovlivňovaní detailů, rozlišení (1280x1024 bych se slabším PC neriskoval) a vůbec přizpůsobení vaší HW konfiguraci. Závěrem se chci ještě dotknout úrovně lokalizace a dabingu. Ten mi přišel opravdu kvalitní a jak je u Illusions Softworks dobrým zvykem, nechybí v něm drsné vojenské hlášky, za jejichž (zde nepublikovatelný obsah) by se nejspíš leckdy zastyděl i Pepek námořník. Nechybí ani patřičná porce vojenského černého humoru - to všechno pochopitelně Vietcong na straně jedné přibližuje realitě a na straně druhé vzdaluje hráčům z mladší věkové kategorie.

Hratelnost nijak nezaostává a pokud chcete vědět jak to asi vypadalo ve skutečnosti, vřele doporučuji vyzkoušet si obtížnost „Vietnam“. Zkrátka a dobře jde o nadprůměrný datadisk, který ale poněkud shazují drobné chybičky a především příliš krátká herní doba singleplayeru. Ta by se sice dala vykompenzovat nápaditostí, leč i v tomto směru to oproti rozmanitosti prvního Vietcongu není pořád ještě úplně ono.Jestli vás však tento titul zkrátka bere u srdce a hráváte často i multiplayer, určitě do toho jděte a uvidíte, že se budete dobře bavit. Za připomínku stojí i příznivá cena.